Popis začíná kontrolou, ne psaním
Prohlédni věc ve dne a systematicky. Oblečení otoč naruby, zkontroluj manžety, podpaží, švy, zipy a spodní lem. U bot sleduj podrážku, patu, stélku a ohyb svršku. Elektroniku zapni, vyzkoušej tlačítka, porty, zvuk, fotoaparát a nabíjení. Teprve potom napiš stav.
Odděl tři roviny: vzhled, funkčnost a kompletnost. Oděrka na krytu nemusí omezovat funkci; chybějící kabel není vada přístroje, ale ovlivňuje hodnotu sady. Před nákupem potřebuješ vědět obojí.
Nahraď přídavné jméno pozorováním
Místo „perfektní“ napiš „bez skvrn a děr, zip funguje plynule, na manžetě je lehké žmolkování“. Místo „málo používaný“ uveď, co lze ověřit. Přesný popis působí jistěji než řada superlativů, protože dává čtenáři možnost udělat vlastní závěr.
- kde se stopa nachází
- jak je přibližně velká
- zda je vidět při běžném používání
- zda ovlivňuje funkci
Vada potřebuje měřítko a kontext
Škrábanec vyfoť zblízka vedle pravítka nebo známého prvku a podruhé z běžné vzdálenosti. U barvy napiš, zda jde o vyblednutí, skvrnu nebo rozdíl způsobený světlem. U elektroniky popiš, kdy se problém projeví — například při určitém pohybu kabelu — místo obecného „občas zlobí“.
Nezapomeň na to, co je v pořádku
Férovost neznamená sepsat jen seznam nedostatků. Uveď také ověřené funkce, zachovalé části, provedenou údržbu a příslušenství. Dobrá formulace je vyvážená: „Displej bez prasklin, dotyk funguje po celé ploše. Na rámu jsou dvě drobné oděrky, obě na fotografii číslo 6.“
Přesný stav chrání obě strany a zároveň pomáhá správné ceně. Věc s přiznanou drobnou stopou může působit důvěryhodněji než anonymní „top stav“, protože nabídka ukazuje, že ji někdo opravdu zkontroloval.
